Pár malých bolestí
Nechápu, co mě tak na Junovi bolí. Že jsem si prožila rozchod a v něm další dva? Že jsem měla pocit promarněný šance? Že jsem našla sebe, kterou bych chtěla být, ale nikdy nebudu, protože jsme prostě jiní? Že se se mnou rozešel v okamžiku, kdy jsem na něm neviděla jedinou chybu? Že se se mnou rozešel, protože posledních x let jsem košem dávala především a jenom já? Že je se mnou stále v kontaktu, protože je to "příliš hodnej kluk"?