Bylo nebylo...

Nevím co mě to včera napadlo, ale řekla jsem si, že už to začíná bejt divný. Vyskytují se kolem mě lidé narození plus mínus v podobný datum, že mi to přestává připadat jako náhoda. Prakticky všichni moji blízcí jsou kozorozi, berani a vodnáři a nějaká ta ryba. V životě jsem se blíž nekamarádila s váhama.

Dala jsem si šicí maraton. Až se ateliérovej tejden zeptá, budu mít aspoň co na sebe. V těch šatech budu pro jistotu i spát.

Ráno jsem stěží rozlepila oči. Vstávala jsem asi natřikrát a cestou na autobus mi do očí nalítal sníh. Přesněji - do každýho oka přesně jeden trakař (alias sněhový chumelec cca 1x1cm..definice již snad jasně představitelná). Šla jsem s kamarádem, a protože mi vlivem vší té povětrnosti zatuhly oči a já je nemohla otevřít, chytla jsem se ho za batoh a nechala dovést k zastávce. Nebyl to moc příjemnej pocit.