Dostehováno
Dala jsem si šicí maraton. Až se ateliérovej tejden zeptá, budu mít aspoň co na sebe. V těch šatech budu pro jistotu i spát.
Poslední 4 dny se holt nesly v duchu oprav, úprav a tvořilkovství v krystalické podobě. Když jsem v 0:17 zažehlila poslední lem, bylo mi dobře, ačkoliv je fakt, že s detaily bych si mohla ještě vyhrát.. jenže není čas.
Popořadě. Začala jsem fialovýma šatama. Ty jsou ušitý už tak měsíc - dva, jen jsem jim trochu spálila légu žehličkou a bylo to celé takové nedotažené. Nevěděla jsem co s tím, dokonce jsem se i ptala na nyxu. Nakonec to vyhrála atypická kombinace různě barevných i velkých korálků. Trochu úlet, vzhledem k tomu, že jsem tam původně chtěla natřískat (pseudo)diamanty.

Výběr trochu naslepo, navíc měli od každýho typu jen jeden pytlík.. No děs.

Tady jsem to pořád víceméně považovala za zkušební našití. Párat by se mi to nechtělo..ale nebylo by to tak hrozný. Překvapilo mě, že tohle celý trvalo jen 5-6 hodin. Kdysi dávno jsem chtěla něco pošívat korálkama a vzdala jsem to po deseti minutách, co jsem našila - opravdu - dva kusy. Možná tři. Ale víc ne.

Finále.

Celek. Igelitku s hadrama z půdy netřeba neignorovat. Uvnitř je krásný hedvábný samet. :P

No..vzadu je to jak to je..nějak zkroucený. Asi to tak nechám, lepší než když se to odchlipovalo. Chyba se stala někde mezi stolem a židlí.
Ještě mi chybí kloudně dořešit pásek. Mám jednu stuhu do barvy..nejspíš to nakonec dofinišuju nějakou širokou saténovou černou. To snad bude hezký.
Abych nezapomněla - původní verze zde.
Pokračovala jsem dále. Chyběly mi pruhovaný kalhoty, coby pyžamo, respektive přebíhací gaťky, když jdu na koleji ve tři ráno přes celou chodbu na záchod. Většinou chodím jen v tričku a kalhotkách..a nějak stárnu nebo co, začíná mi to vadit. Postovat je nebudu, nejsou zajímavý. Zajímavý jsou náklady: 0,-Kč a cca 5 hodin práce vč. příprav. (Materiál vyhrabán na půdě.)
V pondělí mi přišla bundička z aukra a taky jsem zúžila šaty co jsem ondá vylovila v sekáči.

Mám z ní radost, jen ji budu muset dát vyčistit. Pravděpodoně ji měli dlouho ve skříni.
Poslední šitá věc byly bílý šaty, který si chci brát pod tu bundu. Vyšívaná látka byla nějako průsvitná, tuž jsem pod to střelila podšívku. Možná jsem to neměla dělat. V zimě mi stejně bude zima, a v létě se v nich uvařím. No. Chybama se člověk učí. Přístě budu vybírat pečlivěji, nebo si koupím tělovej komplet jako maj krasobruslařky a polib mi kapsu, jestli se ti to nebude líbit.

Trochu mi to evokuje kimono. (Doufám že mě nějakej japanolog nebude chtít bodnout tantem mezi žebra.) Ale jen trochu..tou výšivkou a tím jak je to tak nějak tuhý...celý :-/
Mezi kozy si ještě budu muset našít antičučecí trojúhelník.
Poslední dvě fotky a jdu to zalomit:
Origami kachnička

a origami ptáček u pítka.

Pro mě je to novinka, tak si svý "bylo" schovej někam. Mamka dostala k Vánocům knížku s návodama, včetně papírů a já jí to tiše závidím a kradu. Toho ptáčka s pítkem co se dokonce hejbe (umí se napít) si nejspíš zabavím pro Víta.
Vít. Kdybych se nerozhodla věšet sem svůj ksicht, mohla bych napsat pár zajímavých věcí. Takhle napíšu jen to, že se mi dneska zdálo, že dokonce žárlí. Měl nějaký divný hlášky po icq. Asi kvůli tomu kinu minulou středu.
Měsíc před tím, než jsem šla s oním spolužákem do kina, jsem totiž řekla, že když chlap veme zadanou babu do kina, tak do ní dělá.
A víš co? Říkala jsem pravdu :-/.
Ačkoliv jsem naivně doufala, že jsem ve škole potkala výjimku.
Ještě fotka naší špindíry a jdu.. už doopravdy.

Klepetice.
Follow my blog with bloglovin
Poslední 4 dny se holt nesly v duchu oprav, úprav a tvořilkovství v krystalické podobě. Když jsem v 0:17 zažehlila poslední lem, bylo mi dobře, ačkoliv je fakt, že s detaily bych si mohla ještě vyhrát.. jenže není čas.
Popořadě. Začala jsem fialovýma šatama. Ty jsou ušitý už tak měsíc - dva, jen jsem jim trochu spálila légu žehličkou a bylo to celé takové nedotažené. Nevěděla jsem co s tím, dokonce jsem se i ptala na nyxu. Nakonec to vyhrála atypická kombinace různě barevných i velkých korálků. Trochu úlet, vzhledem k tomu, že jsem tam původně chtěla natřískat (pseudo)diamanty.
Výběr trochu naslepo, navíc měli od každýho typu jen jeden pytlík.. No děs.
Tady jsem to pořád víceméně považovala za zkušební našití. Párat by se mi to nechtělo..ale nebylo by to tak hrozný. Překvapilo mě, že tohle celý trvalo jen 5-6 hodin. Kdysi dávno jsem chtěla něco pošívat korálkama a vzdala jsem to po deseti minutách, co jsem našila - opravdu - dva kusy. Možná tři. Ale víc ne.
Finále.
Celek. Igelitku s hadrama z půdy netřeba neignorovat. Uvnitř je krásný hedvábný samet. :P
No..vzadu je to jak to je..nějak zkroucený. Asi to tak nechám, lepší než když se to odchlipovalo. Chyba se stala někde mezi stolem a židlí.
Ještě mi chybí kloudně dořešit pásek. Mám jednu stuhu do barvy..nejspíš to nakonec dofinišuju nějakou širokou saténovou černou. To snad bude hezký.
Abych nezapomněla - původní verze zde.
Pokračovala jsem dále. Chyběly mi pruhovaný kalhoty, coby pyžamo, respektive přebíhací gaťky, když jdu na koleji ve tři ráno přes celou chodbu na záchod. Většinou chodím jen v tričku a kalhotkách..a nějak stárnu nebo co, začíná mi to vadit. Postovat je nebudu, nejsou zajímavý. Zajímavý jsou náklady: 0,-Kč a cca 5 hodin práce vč. příprav. (Materiál vyhrabán na půdě.)
V pondělí mi přišla bundička z aukra a taky jsem zúžila šaty co jsem ondá vylovila v sekáči.
Mám z ní radost, jen ji budu muset dát vyčistit. Pravděpodoně ji měli dlouho ve skříni.
Poslední šitá věc byly bílý šaty, který si chci brát pod tu bundu. Vyšívaná látka byla nějako průsvitná, tuž jsem pod to střelila podšívku. Možná jsem to neměla dělat. V zimě mi stejně bude zima, a v létě se v nich uvařím. No. Chybama se člověk učí. Přístě budu vybírat pečlivěji, nebo si koupím tělovej komplet jako maj krasobruslařky a polib mi kapsu, jestli se ti to nebude líbit.
Trochu mi to evokuje kimono. (Doufám že mě nějakej japanolog nebude chtít bodnout tantem mezi žebra.) Ale jen trochu..tou výšivkou a tím jak je to tak nějak tuhý...celý :-/
Mezi kozy si ještě budu muset našít antičučecí trojúhelník.
Poslední dvě fotky a jdu to zalomit:
Origami kachnička
a origami ptáček u pítka.
Pro mě je to novinka, tak si svý "bylo" schovej někam. Mamka dostala k Vánocům knížku s návodama, včetně papírů a já jí to tiše závidím a kradu. Toho ptáčka s pítkem co se dokonce hejbe (umí se napít) si nejspíš zabavím pro Víta.
Vít. Kdybych se nerozhodla věšet sem svůj ksicht, mohla bych napsat pár zajímavých věcí. Takhle napíšu jen to, že se mi dneska zdálo, že dokonce žárlí. Měl nějaký divný hlášky po icq. Asi kvůli tomu kinu minulou středu.
Měsíc před tím, než jsem šla s oním spolužákem do kina, jsem totiž řekla, že když chlap veme zadanou babu do kina, tak do ní dělá.
A víš co? Říkala jsem pravdu :-/.
Ačkoliv jsem naivně doufala, že jsem ve škole potkala výjimku.
Ještě fotka naší špindíry a jdu.. už doopravdy.
Klepetice.
Follow my blog with bloglovin
Komentáře
Okomentovat