Bylo nebylo...

V autobuse jsem se rozbrečela. Seš ty ale husa hloupá. Cos čekala že bude? Že padne na kolena a bude prosit o odpuštění? Ten sen byl zcela trefný. Před tebou seděl někdo, kohos poznávala jen v obrysech. A bylas ráda, žes kdysi to rozhodnutí udělala. A litovalas jen jedný věci..že jsi dokázala pochybovat o tom co máš.

Seděla jsem na obrubníku. Na kraji chodníku a pozorovala svá dávná já, jak se mění v prach. Nejen moje já, ale i různý osoby, co ona já v těch dobách doprovázely. Zahlédla jsem je v šeru a během chvilky je vítr rozfoukal a odnesl do mraků.