Bylo nebylo...

Země je malinká. V tak obrovským prostoru. Plujeme a nikdo nás nekormidluje. Čuměla jsem s pivem v ruce na nebe plný hvězd a nemohla uvěřit, že v nějaký malý prdeli na fotbalovým hřišti potkám holku, kterou jsem roky neviděla.

Ostříhali mi vlasy. Příliš nakrátko. Nemám ráda, když někdo neslyší moje prosby. I tak jsem nechala dvacku dýžka. Bylo mi to jedno.

Teď nevím kde jsem to četla, ale v nějakým rozhovoru psali, že člověk dospěje, až se přestane bát samoty. Ha. Dospěju v tom případě někdy?