Bylo nebylo...

Zalezl mi do peřin a odmítá se z nich zvednout. Už několik hodin v kuse spí. Když ho pohladím, řekla bych, že se usmívá. A já se usmívám taky.

" ..a pak jsem začala uvažovat, že si ho vymažu z přátel. " " To bys fakt udělala? No to by ale byl, definitivní, fakt definitivní konec.. "

Silná v kramflecích jsem přesně do okamžiku než zůstanu na jeden večer sama. Jako bych to nevěděla a ranní veselá nálada mě měla varovat. 

Vypůjčila jsem si název knihy o kolapsech. Je to dobrý čtení, někdy zkus.

Potřebovala bych umět používat větší dávku humoru a nebrat se tak vážně. Potřebovala bych větší lehkost a umět některý lidi poslat elegantně do prdele. Chtěla bych umět stát si mnohem pevněji za svými rozhodnutími. Musím ze sebe přestat dělat chudinku. Musím si přestat stěžovat. Měla bych být mnohem vstřícnější k cizím lidem. Měla bych být velkorysejší.

Zvažovala jsem, zda má cenu nějak reagovat. Zda se mi chce vynakládat energii zrovna do Alfa. Rozhodla jsem se, že mi to za to momentálně nestojí a odložila ho na neurčito / nikdy.

Semlely mě moje vlastní pocity. Zkusila jsem sesumírovat dotaz do poradny. V půlce druhé věty mi došlo, že odpověď znám a vím co mi kdo na to odpoví.