Kde začít po tak dlouhý době?

Asi takovými štěky.


S Letcem je to fajn. Rozumíme si. Povídáme si. Sportujeme spolu. Milujeme se. Plánujeme co budeme dělat. Chodíme na procházky. Když se nevidíme, skypujeme si. Včera mě vzal do kavárny Slavia. Vzal si košili a já šaty, byli jsme jako velkopáni a užívali si to :). Máme zarezervovaný hostel v Londýně, koupenou jízdenku a na konci srpna jedeme na výlet. Pojede se mnou do Červený Řečice na Slámování a zaměřování zámku. Je akční, živý a to mě baví. Lucie mi včera říkala, že ale už TAK mladá nejsem. Chápu před čím se mě snaží varovat. Že jsem podle ní mnohem dál než on, že budu chtít mnohem víc než on, mnohem dřív než on.
Hm. A co? Buď se toho jednoho dne dohodneme, nebo ne.
Ani v manželství se dvěma dětma nemáš záruku, že se něco neposere..
Nikdo ti nedá záruku. Všechno je to o povaze člověka.

Mám ho ráda. Líbí se mi. Je mi s ním fajn. Má ke spoustě věcí dobrý přístup. Chová se ke mně krásně. Po měsíci vztahu mi tohle stačí. 

Co bude dál? To já přeci nevím. To neví nikdo. Zítra můžeme umřít. Nebo dneska.

---
Na mých narozeninách před cca měsícem se mi porafaly kamarádky. Teda..Lucie o tom jediná nevěděla.

Katrin o ní přede všema prohlásila, že je to píča.
Nevím co přesně bylo příčinou. Věděla jsem, že se zrovna nevyhledávají, ale předpokládala jsem, že se alespoň respektují/mají neutrální vztahy. Možná bylo spouštěčem, když Lucie zkritizovala Filipův a Letcův dort, že tam nebylo Mascarpone, ale jen pomazánkový máslo. Filip později řekl, že mu to bylo úplně jedno, ať si kritizuje co chce, že byl rád, že se jim nerozpadl a že jemu samotnýmu ten dort chutnal.

Já měla z narozenin opět rozpačitý pocit. Stejně jako loni a předloni. Omezení počtu návštěvníků nepomohlo. Spíš naopak.

---

Tuhle sobotu jsem odevzdávala studii na horolezecké muzeum. Na to, že mistři světa amuleta nemají nejmenšího tucha jaký exponáty by tam rádi vystavovali, jak by to mělo být zaměřeno a čím by mělo muzeum zaujmout, jsem si s tím myslím poradila docela dobře. Na první prezentaci.. A bavilo mě to. Nabídli mi vedení týmu a že doufají, že se vejdu do 20 tisíc honoráře.

No..položka do portfolia se hodí a lepší jak to dělat zadarmo. :)

---

S doktorským jsem od začátku prázdnin nepohla. Dneska jsem chtěla dělat angličtinu..ale v neděli mě skolila migréna že jsem blila i vodu kterou jsem vypila a hlava bolí i dneska. Na neurologii mi nasadili preventivní léčbu. Brní mě po ní nohy. Jinak žádný extra vedlejší účinky nemám. Vzhledem k extrazáchvatu to zatím nijak zvlášť nezabírá.

---

Co se týče mýho dávnýho dopisu na CHKO ohledně manipulace se studánkou ve VD a vymlácení populace mloků skvrnitých..
Neděje se toho moc. Mně se neozval už nikdo. Všechno vím z druhý ruky. Otec mě a mámu nazývá sprostejma práskačema. Onen přístřešek nad studánkou a úpravy kolem ní jsou skutečně černou stavbou a v současné době se pracuje na jejím "obílení". Mloci tam už nejsou (jeden kus ve stádiu pulce se pravděpodobně nebude mít s kým pářit, ale můžu být optimista a věřit v regeneraci přírody..a třeba..třeba se tam zas objeví..jednou). Ochranáři, aby měli pocit že něco udělali, nařídili strhnout mostek a udělat tam nějaký rozvolněný břeh, instalovat informační ceduli o mlocích skvrnitých a uložili symbolickou blokovou pokutu (asi 500,-Kč). Stavbě přístřešku a posezení pro dvacet lidí se zabránilo.

Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Já u tý studánky od tý doby nebyla. Nechci tam chodit. Mrzí mě to. Není to tam pěkný. Člověk vyhrál nad přírodou.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Věřit či nevěřit?

Život jako počítačová hra

Proč chodí architekti v černé?