Klipovitost
Bylo to na Humans of Prague (zde:http://humansofprague.ihned.cz/928/).
Taková paní, která se zastavuje a stojí, aby nevnímala svět jako osekanej klip. Já teď mám život zvláštně rozfázovanej. Mozek trochu přehlcenej. Nestíhám. Zrovna teď mám připravovat přednášku na zítra. Vůbec se mi nechce. Nevím co jim zítra vykládat. Budu muset, ale nejde mi to. Tak jsem se rozhodla rozepsat. Snad to pak půjde líp. I když vím, že to bude jen horší. Budu unavenější.
S Letcem jsme se rozešli. Bylo to ten den, co jsem si hrála s malou sýkorkou. Bylo ráno, byla jsem v bytě u P. a ona za mnou přistála na ručníku, když jsem zrovna byla v koupelně. Tiše mi zapípala za hlavou. Překvapila mě. Nastavila jsem jí ruku. Brutálně mě klovla, ale necukla jsem. Přelezla mi na ruku, klovala mě do nehtu a pak zas odletěla. Vrátila se..odletěla. Nakonec kolem mě poletovala a přistávala mi tu na ruce, tu na hlavě a za chvíli přestala být i agresivní. Zvláštní. Mít jako domácího mazlíčka sýkorku.
Večer jsem měla zvláštní pocit, že jsem ráno zažila něco zajímavýho. Pak mi bleskla ta sýkorka na ruce. Nikdy jsem neviděla sýkoru tak zblízka. Střih z klipu.
Jiný střih z klipu byl, když jsme s Letcem stáli pod rozkvetlou magnolií. Byla už noc. Věděla jsem, že to dál nejde. Ale nemohla jsem mluvit. Mluvil spíš on. Je chytrý. A chápavý. Moc takových kluků není, napadlo mě. Většinou přesně poznal o co mi jde. To mi na něm přišlo neuvěřitelný.
Ten den na Strahově netekla voda. Nemohla jsem vzdorovat nabídce, abysme to ještě šli zapít. Šel Letec, Xter, Letcův bydla..bylo toho na mě moc. Otupěla jsem. Pivo v kelímku, panák, další pivo..málo alkoholu na tu otupělost. Ale nebylo se kde vyčůrat.
A pak věci nabraly spád. Teď ve čtvrtek jdu poprvé do práce. Minulý čtvrtek jsme se s P. byli podívat na byt. Nakonec jsme to nevzali, zdál se nám malý. Bavili jsme se i o tom, že jsme asi magoři, když na to jdeme takhle brzo. Probírali jsme eventuality. Co když to a tohle..
Aby byly věci ještě rychlejší, tak jsem se také setkala s otcem P.
Přišla nejpitomější otázka jaká přijít mohla. Co mám společnýho s letadlama a on že letadla zbožňuje. Že jsou jeho život. No..tak, jestli mi kvůli tomu správci osudu uspořádali vztah s Letcem, tak budiž, ale bylo to jako by mi někdo trhal stoličku.
Jsem napjatá jako kšandy. Potřebuju se ustálit. Uklidnit. Včera jsem teda klidná byla. Až moc.
A ano..dneska jsme tu na tom malým strahovským pokoji zase 3. Ačkoliv mi přítel mojí spolubydlící nevadí, jeho přítomnost mě v součtu docela sere. Dneska.
Taková paní, která se zastavuje a stojí, aby nevnímala svět jako osekanej klip. Já teď mám život zvláštně rozfázovanej. Mozek trochu přehlcenej. Nestíhám. Zrovna teď mám připravovat přednášku na zítra. Vůbec se mi nechce. Nevím co jim zítra vykládat. Budu muset, ale nejde mi to. Tak jsem se rozhodla rozepsat. Snad to pak půjde líp. I když vím, že to bude jen horší. Budu unavenější.
S Letcem jsme se rozešli. Bylo to ten den, co jsem si hrála s malou sýkorkou. Bylo ráno, byla jsem v bytě u P. a ona za mnou přistála na ručníku, když jsem zrovna byla v koupelně. Tiše mi zapípala za hlavou. Překvapila mě. Nastavila jsem jí ruku. Brutálně mě klovla, ale necukla jsem. Přelezla mi na ruku, klovala mě do nehtu a pak zas odletěla. Vrátila se..odletěla. Nakonec kolem mě poletovala a přistávala mi tu na ruce, tu na hlavě a za chvíli přestala být i agresivní. Zvláštní. Mít jako domácího mazlíčka sýkorku.
Večer jsem měla zvláštní pocit, že jsem ráno zažila něco zajímavýho. Pak mi bleskla ta sýkorka na ruce. Nikdy jsem neviděla sýkoru tak zblízka. Střih z klipu.
Jiný střih z klipu byl, když jsme s Letcem stáli pod rozkvetlou magnolií. Byla už noc. Věděla jsem, že to dál nejde. Ale nemohla jsem mluvit. Mluvil spíš on. Je chytrý. A chápavý. Moc takových kluků není, napadlo mě. Většinou přesně poznal o co mi jde. To mi na něm přišlo neuvěřitelný.
Ten den na Strahově netekla voda. Nemohla jsem vzdorovat nabídce, abysme to ještě šli zapít. Šel Letec, Xter, Letcův bydla..bylo toho na mě moc. Otupěla jsem. Pivo v kelímku, panák, další pivo..málo alkoholu na tu otupělost. Ale nebylo se kde vyčůrat.
A pak věci nabraly spád. Teď ve čtvrtek jdu poprvé do práce. Minulý čtvrtek jsme se s P. byli podívat na byt. Nakonec jsme to nevzali, zdál se nám malý. Bavili jsme se i o tom, že jsme asi magoři, když na to jdeme takhle brzo. Probírali jsme eventuality. Co když to a tohle..
Aby byly věci ještě rychlejší, tak jsem se také setkala s otcem P.
Přišla nejpitomější otázka jaká přijít mohla. Co mám společnýho s letadlama a on že letadla zbožňuje. Že jsou jeho život. No..tak, jestli mi kvůli tomu správci osudu uspořádali vztah s Letcem, tak budiž, ale bylo to jako by mi někdo trhal stoličku.
Jsem napjatá jako kšandy. Potřebuju se ustálit. Uklidnit. Včera jsem teda klidná byla. Až moc.
A ano..dneska jsme tu na tom malým strahovským pokoji zase 3. Ačkoliv mi přítel mojí spolubydlící nevadí, jeho přítomnost mě v součtu docela sere. Dneska.
Komentáře
Okomentovat