Říct to fotkou, je jednodušší
Etiena jsem rozbila na milion kousků. Skoro jsem brečela. On asi taky. Řekla jsem, že dál nemůžu. On, že se do mě trochu zamiloval.
Včera mi řekl že mě má strašně moc rád. Opili jsme se a bylo to střelený. Pořád mu dokola říkám, ať si najde věkově kompatibilní holku. Že já už chci něco jinýho.
On řekl větu:"Ty chceš změnu a zároveň se nechceš vzdát toho co máš."
Štve mě, že má tak velký ramena. Kdyby aspoň nebyl takovej bouchač. By se mi vedle něj neplašily hormony. Fuj já. Sedni a zůstaň.
Letec. Letec se zlobí. Komunikuje, nekomunikuje. Spíš nekomunikuje. Potřebuju s ním probrat co teda bude dál. Měli jsme už jeden hovor. Jeho závěrem bylo odložení problémů na později. Ano, jsem debil. A ano, jsem srab. A ano, čekám až mu to dojde. A ano, jsem pohodlná a čekám, že to udělá on za mě a já budu ve zdánlivě slabší/zranitelnější pozici a budu se moct vyrovnávat a trucovat a hrát ublíženou etc..
Vnitřně si fackuju sama dost.
Udělala jsem alespoň jednu důležitou věc - dala jsem mu volnost. Má volný ruce co se týče stáže. Řekla jsem mu, že ode mě bylo sobecký, chtít po něm aby odjížděl na max 3 měsíce. Že to takhle nejde, poutat k sobě lidi. Co udělal vzápětí - oznámil mi, že teď vyjednává stáž na minimálně půl roku.
Proč já se s tím ještě zabejvám.
Už je jinde.
A já taky.
P.
Zatracenej P. Etienovi se rozbuší srdce ze mě. Etien mě možná přitahuje povrchně, fyzicky. Ale P. To je jiný. Když ho vidím, je to..je to jiný. Rozbuší se mi srdce, někde uvnitř něco loupne a já se začnu culit. Vymýšlíme plány. Chodíme na procházky, čumíme na baráky. Smějeme se blbinám. Rozesmívá mě. Je skvělej. Jen tak nějak vyčkávám co z toho bude. A jak moc to zase poseru... Nebo kam se to zas vyvine. Jestli myslí vážně tu nabídku spolubydlení. Karolína se mě už opatrně zeptala co budu dělat, když nesežene práci. Pomyslela jsem si, že tyhle věci jsou rozhodnutý už předtím, než se celá Karolína rozhoupe odstěhovat od rodičů.
Práce. Minulý týden jsem byla poprvé v nové, seznámit se s prostředím. Vzali mě na stavbu. Tento týden by se mi měli ozvat, jak to vypadá, a domluvit kdy a jak nastoupím "na vážno". No. Všechno se v zásadě bude odvíjet od toho. Víc zatím psát nechci.
A co ještě... Koupila jsem si v sobotu tři tulipány. Ode mě pro mě. Mám z nich radost. Jsou ve váze s trávou která byla přibalená k rudý růži, kterou mi dal P. Vtipná historka. Tu kytku jsem pašovala přes vrátnici a bála se, že budu muset něco/cokoliv/někomu vysvětlovat.
Ale všem je to v zásadě u prdele.
Včera mi řekl že mě má strašně moc rád. Opili jsme se a bylo to střelený. Pořád mu dokola říkám, ať si najde věkově kompatibilní holku. Že já už chci něco jinýho.
On řekl větu:"Ty chceš změnu a zároveň se nechceš vzdát toho co máš."
Štve mě, že má tak velký ramena. Kdyby aspoň nebyl takovej bouchač. By se mi vedle něj neplašily hormony. Fuj já. Sedni a zůstaň.
Letec. Letec se zlobí. Komunikuje, nekomunikuje. Spíš nekomunikuje. Potřebuju s ním probrat co teda bude dál. Měli jsme už jeden hovor. Jeho závěrem bylo odložení problémů na později. Ano, jsem debil. A ano, jsem srab. A ano, čekám až mu to dojde. A ano, jsem pohodlná a čekám, že to udělá on za mě a já budu ve zdánlivě slabší/zranitelnější pozici a budu se moct vyrovnávat a trucovat a hrát ublíženou etc..
Vnitřně si fackuju sama dost.
Udělala jsem alespoň jednu důležitou věc - dala jsem mu volnost. Má volný ruce co se týče stáže. Řekla jsem mu, že ode mě bylo sobecký, chtít po něm aby odjížděl na max 3 měsíce. Že to takhle nejde, poutat k sobě lidi. Co udělal vzápětí - oznámil mi, že teď vyjednává stáž na minimálně půl roku.
Proč já se s tím ještě zabejvám.
Už je jinde.
A já taky.
P.
Zatracenej P. Etienovi se rozbuší srdce ze mě. Etien mě možná přitahuje povrchně, fyzicky. Ale P. To je jiný. Když ho vidím, je to..je to jiný. Rozbuší se mi srdce, někde uvnitř něco loupne a já se začnu culit. Vymýšlíme plány. Chodíme na procházky, čumíme na baráky. Smějeme se blbinám. Rozesmívá mě. Je skvělej. Jen tak nějak vyčkávám co z toho bude. A jak moc to zase poseru... Nebo kam se to zas vyvine. Jestli myslí vážně tu nabídku spolubydlení. Karolína se mě už opatrně zeptala co budu dělat, když nesežene práci. Pomyslela jsem si, že tyhle věci jsou rozhodnutý už předtím, než se celá Karolína rozhoupe odstěhovat od rodičů.
Práce. Minulý týden jsem byla poprvé v nové, seznámit se s prostředím. Vzali mě na stavbu. Tento týden by se mi měli ozvat, jak to vypadá, a domluvit kdy a jak nastoupím "na vážno". No. Všechno se v zásadě bude odvíjet od toho. Víc zatím psát nechci.
A co ještě... Koupila jsem si v sobotu tři tulipány. Ode mě pro mě. Mám z nich radost. Jsou ve váze s trávou která byla přibalená k rudý růži, kterou mi dal P. Vtipná historka. Tu kytku jsem pašovala přes vrátnici a bála se, že budu muset něco/cokoliv/někomu vysvětlovat.
Ale všem je to v zásadě u prdele.
Kristina mi podala cigaretu protože viděla že jsem v prdeli. Vyprávěla mi o Zuzce co jela v tramvaji ke který se přitočil kluk a řekl jí že se znají. ta Zuzka se zeptala odkud. On že z bordelu.
OdpovědětVymazatŘekla mi - mysli na Zuzku, různý Zuzky to maj horší.
Rozchod s Letcem byl zvláštní. Řekla jsem za něj nejméně slov. Pokud nepočítám třeba Slováka. A pak jsme spolu dál seděli venku a mezi lidma jakoby se nic nestalo. Vůbec nic.