Náhradní společnost

Poslední půl rok víc než častěji využívám Skype. Na dlouhou dobu jsem se od něj odvrátila. Zaprvý - ta pověra že pořád posílá data někam ven a nikdo neví jaká a kam. Proto zůstával většinu času vypnutý. Jenže pak K. odjel do Indie a Skype byl jediná možnost jak ho vidět. A za druhý..musíš se předem domluvit, protože trvale vypnutý, ho má snad každej a to je pak jednodušší ICQ nebo telefon.


Naučila jsem na něj mamku, aby se jí po mně tolik nestýskalo. Využívám ho na Slováka. Sice odmítá mluvit, ale je to jedinej způsob, jak se s ním za současných podmínek vidět
Včera jsem po dobrých šesti letech zažila konferenční hovor. První a poslední byl s Benem a oTc. A byla to tehdy stejná sranda jako dneska v noci :)
Kde je ti Bene konec..

Shluk několika pixelů. Jedna osoba.

Co ještě..v garáži jsem ze zapadlýho rohu vydolovala za notné pomoci bráchy starou skříň. Je nádherná.  Těším se, že si ji dám dokupy a odvezu do Prahy. Do bytu, který budeme obývat spolu s Lucií. A všechno bude krásné a růžové. Až na tu skříň. Ta bude buďto hnědá nebo bílá. Jak se rozhodnu je ve hvězdách.

---
Včera jsem šla s bráchou na pivo. Řekla jsem mu i něco o K.
Co na to měl odpovědět, než že pokrčil rameny.

Dneska jsem alespoň byla na procházce. S mamkou a bráchou. O K. jsem dál odmítla cokoliv říkat. A odčervila jsem kočky, dokud jsem jim nedala konzervu, vypadaly, že mi to násilí nezapomenou.

A dopoledne se hodinu koukala na Slováka po Skypu. A čím dál tím víc se mi líbí myšlenka, že nejsem s nikým.

Nikdo na moje - jela bych do Berlína neprskne - A to jako beze mě?
A kdy bys jel?
Výhledově ne, není čas a nejsou peníze.
Aha. Já bez tebe nepojedu, neboj..

A zůstanu sedět na prdeli doma.

Iv řekla, ať ty rozchody probůh dělám pořádně. Mohla jsem to mít za sebou. Ale nebyla si jistá. Na druhou stranu..ani ráno jsem si nebyla jistá. A přes den se ta jistota vrátila. Je toto normání?