Ve stromech trable nech.

Potřebovala jsem svetr. Protože jsem oddaný zákazník jedné nejmenované společnosti, které se držím zuby nehty i přes upadající kvalitu, a protože jsem všude četla jak úžasnej je Lanvin heart x&y, zašla jsem mezi vyjednáním tý Openkarty a nákupem ingrediencí na oběd do ulice Na Příkopě, abych si za 1. vybrala svetr a abych si za 2. udělala fotku v šatech Lanvin, co na tom, že to jsou pořád a jenom šaty od firmy x&y.



Jedná se o tento hrubý, chlupatý svetr. Potřebovala jsem něco teplýho. O sochu opět nejde, sice je to lepší než minule, ale na detail si ještě počkáš.
(Mimochodem - sádrový odlitek bych nabídla tak za 3000,- bez DPH)

Nebudu zastírat - kdyby mi ty šaty někdo dal, ty nitky otrhám, zip možná vypářu a trochu koukatelně přešiju a hrdě nosím. Zadarmo dobrý. Za těžký prachy (přesně sumu, kterou mám zmrazenou u šéfový a nemůžu se k ní dostat) už bych chtěla, abych dokončovací práce mohla přeskočit.



Nevěřícně jsem nafotila detaily, postnula to na nyx, který jsem si asi před třemi měsíci našla jako kompenzaci po pročítání diskuzí na idnes apod. A pak se jen bavila tím, jak to někomu přijde odporné a někomu krásné..a říká že to nechápu. (Více zde.)
Ne, nechápu. Ale co chápu, tak že někdo nahoře si hezky mne ruce, jak na to vyzrál. A že někdo jinej tyhle věci zase moc žere. Nezdravě, řekla bych.

Tak ať.

Včerejší den se mi docela povedl. Krom pokroku na soše (3x hurá, měla jsem strach, že to nedotáhnu), jsem se pobavila Patem a Matem ve škole, kteří nám zhýralým studentům připravovali Vánoční stromeček. Přijde mi to až dojemné, jak se o nás starají... Novou fakultu nám staví.. No my se máme.




Taky se mi mocinky líbí sníh taj na tý střeše. Málem jsem učůrla blahem! Je to jako v nějakým apokalyptickým filmu!



Doprdele, tohle je styl psaní! Jde to skoro samo.
Potom co si člověk přečte různý ódy na styl, love, bff apod., se rovnováha vrací blbě.
Ale jo. Jedna rovnováha se mi vrátila. Ta ohledně lásky k mému úžasnému V.
Zase se cítím dobře a doma. Jen by mě zajímalo, proč mě tu a tam něco vykolejí, a proč to nejde nějak stabilizovat..na normu. To poslední co bych chtěla, abych mu nějak ublížila. I když..včera se mu povedlo mě rozbrečet. Jednou smíchy, jednou zase nějakou neopatrnou hláškou. Smíchy, když mě vrazil do závěje a nacpal mi sníh do kapes..a ten pláč nebudu rozebírat. Proč vždycky něco pochopím špatně...

Jo a příští sbotu jdu na ples a vlastně nevím co si vzít na sebe.
Jak moc formální nebo neformální to tam bude..a asi to bude chtít uzavřený boty. Mám jen páskový a do těch zásadně nenosím punčocháče. Což na plese středoškoláků nevadí. Na plese nějaký FY. by to vadit mohlo. "Nižší luxus" je nižší jen odsud potud. Viď.


To jsem já a kočička. Bohužel tu vypadám jako trdlo blbý. Lepší fotka neni.

Jdu do práce a v noci hurá domů.
Nějak se mi nechce. Do práce. Domů bych jela hned teď.