Poletovat v mracích

Jak si odpočinout od psaní? Zase psaním. Ale psaním bez hloubky, bez nutnosti brilantních obratů a citování zdrojů.

Včera jsem byla v kině na filmu Atlas mraků. Šla jsem s Xterem. Původně jsem měla jít s Lucií, ale ta řekla že na něj půjde buď sama nebo se mnou, ale ne s nikým dalším a prostě to celý nějak nevyšlo...no šli sme s Xterem sami dva. V průběhu filmu do mě občas Xter dloubnul, jestli nespím. Žádný další fyzický kontakt, krom sezení na jedenapůlkové sedačce v autobuse se nekonal. Bavili sme, rozloučili se, pak spadl server, takže jsme se zase sešli (jako kdybych na blikajících kontrolkách něco vykoukala, haha). Vypadal unaveně a že má starosti. Vyprávěl mi, co se děje a já nevěděla jestli ho nechat být, nebo ho obejmout. Abych zas něco neposrala. Snažila jsem se stát uvolněně a vypadat normálně, jako že žádný dilema nemám...no asi takhle:

Zkusila jsem mu poradit. Tak mi to snad v budoucnu neotluče o hlavu.

---

Lucie mě naštvala, protože se o mých dvou nešťastných eskapádách se dvěma muži zmínila Honzovi. A navíc ještě nevrátila knížku do knihovny, kterou má pučenou na moje jméno a mně nabíhá zpozdný. Chtěla jsem na ni být chvíli zlá a nechtěla jsem jí alespoň nějakou dobu nic říkat. Nic.

Nicméně, stejně mi před ní nejde bejt neotevřená, takže jsem jí vyprávěla, že po tom filmu jsem měla divně mazlivou náladu a ona na to že to asi nebylo filmem. Zcela jsem ji dorazila, když jí říkám, že to bylo tak akutní, že ani masturbace se nejevila jako optimální řešení. Začala jsem, nebavilo mě to, tak jsem skončila a koukala do stropu.

Vyprskla smíchy a říká - sranda co,  přestaneš a ono to tam dole taky přestane a nic. Smály sme se obě. Xter měl každou chvíli dorazit..jenže místo něj dorazil dřív Tom, na což jsem usykla:"..ty jo..míchat Toma a Xtera není dobrej nápad" - prý proč - já že Tom není z X nadšenej a ona na to - ale on mu nevadí, jemu jen vadí představa, že bys s ním měla chodit. 

- A co mám dělat, aby všem bylo jasný, že s ním chodit nechci.

- Nedělej nic, na tobě to bude vidět tak jako tak, všichni ti vidíme až do žaludku.

- Hababa..

Nadechla jsem se a začala se připitoměle usmívat. Fajn. Nemůžu dělat nic, všichni si budou myslet svoje. Objímání by předchozí večer byl blbej nápad. Nicméně v noci při tom koukání do stropu jsem myslela na Slováka. A nemůžu se dočkat pátku až přijede.

---

Se Slovákem jsem se bavila o budoucnosti. V souvislosti s grantem vyslovil nadšení, že by se do toho taky přidal. Řekla jsem, že se o tom pobavím se školitelkou. Nakonec jsem se o tom bavila akorát dnes s člověkem, co už pár grantů získal a říkal proč ne, ale že nemůže bejt v řešitelským týmu. Hm. Tak ještě uvidím. Mám tři dny na podání.

A taky padlo cosi o tom, že chce ze Slovenska zdrhnout. Že je v úvahách Praha..anebo Švýcarsko, Rakousko, Švédsko...

Myslím že by bral...cokoliv, jen když tam nebude Fico.

---

Dobře. Už jdu makat.