Agresivní paní v metru
Jen taková poznámka. Na facebooku by mě stejně nikdo neslyšel. Dneska ráno jsem viděla video, které
natočil jeden cestující metra. Znázorňuje potyčku starší ženy a dalších cestujících, kvůli překážejícímu kufru. Jo chápu, taky mě ty kufry občas pěkně serou, ale dokážeme se snad jeden druhému vyhnout... OK, někdy ne, jednou mi jedna ženská kopla do batohu a od té doby jsem měla ulomený pant na notebooku. Co si na ní člověk vezme? Nic.
Potyčka je možná úsměvná do okamžiku, kdy ostatní spolucestující začnou ženu dále provokovat a fyzicky napadat. Nezdálo se mi, že by tam byla snaha ženu uklidnit a situaci řešit jinak než stupňováním křiku a urážek. Protože jsem sama zažila situace, kdy mi prostě přeplo a chovala jsem se zcela nevypočitatelně, chápala jsem její rostoucí rozčilení. Ve videu není začátek konfliktu, takže těžko soudit, jak to celý začalo, ale při nějaké té duševní rozkolísanosti už pak stačí k nepřiměřený reakci málo.
Korunu tomu opět nasadila Nova, která vyslala do terénu reportéry. Účelově pak popsala reakci ženy jako proud urážek a nadávek. Volání o pomoc ukryté ve větě: "Víš co je rakovina?!", bylo takticky přehlédnuto.
"Mám právo sedět." Možná že za pár měsíců bude ve stavu, kdy ji všichni pustí sednout se soucitem v očích. Možná jí někdo zemřel. Možná se neovládá, protože ji prostě něco bolí. A ano, chovat se takhle ve společnosti je nepřípustné, ale zároveň to nastoluje otázku, zda je přípustné takovou paní posléze pronásledovat a slibovat pomstu div ne za celé lidstvo.
Chvíli jsem se nad tím bavila, jenže poté co mě opět překvapily reakce i vcelku inteligentních lidí, co by ji "vylískali ocelovou tyčí", mi úsměv ztuhnul.
natočil jeden cestující metra. Znázorňuje potyčku starší ženy a dalších cestujících, kvůli překážejícímu kufru. Jo chápu, taky mě ty kufry občas pěkně serou, ale dokážeme se snad jeden druhému vyhnout... OK, někdy ne, jednou mi jedna ženská kopla do batohu a od té doby jsem měla ulomený pant na notebooku. Co si na ní člověk vezme? Nic.
Potyčka je možná úsměvná do okamžiku, kdy ostatní spolucestující začnou ženu dále provokovat a fyzicky napadat. Nezdálo se mi, že by tam byla snaha ženu uklidnit a situaci řešit jinak než stupňováním křiku a urážek. Protože jsem sama zažila situace, kdy mi prostě přeplo a chovala jsem se zcela nevypočitatelně, chápala jsem její rostoucí rozčilení. Ve videu není začátek konfliktu, takže těžko soudit, jak to celý začalo, ale při nějaké té duševní rozkolísanosti už pak stačí k nepřiměřený reakci málo.
Korunu tomu opět nasadila Nova, která vyslala do terénu reportéry. Účelově pak popsala reakci ženy jako proud urážek a nadávek. Volání o pomoc ukryté ve větě: "Víš co je rakovina?!", bylo takticky přehlédnuto.
"Mám právo sedět." Možná že za pár měsíců bude ve stavu, kdy ji všichni pustí sednout se soucitem v očích. Možná jí někdo zemřel. Možná se neovládá, protože ji prostě něco bolí. A ano, chovat se takhle ve společnosti je nepřípustné, ale zároveň to nastoluje otázku, zda je přípustné takovou paní posléze pronásledovat a slibovat pomstu div ne za celé lidstvo.
Chvíli jsem se nad tím bavila, jenže poté co mě opět překvapily reakce i vcelku inteligentních lidí, co by ji "vylískali ocelovou tyčí", mi úsměv ztuhnul.
Ve chvíli, kdy by mě (osobně) začala napadat, bránil bych se. Jak jsem to sledoval, cukala mi ruka. Bejt to chlap, tak jednu drží už po pěti vteřinách. Chápu, že může mít nějakou poruchu chování, ale pokud je to takto agresivní varianta, je otázkou, zda-li by neměla bylt aspoň ambulantně léčena.
OdpovědětVymazatTo, co z toho udělala Nóva, je hyenismus hraničící s honem na Džambulku...