Příčiny a následky

Ve středu jsem se s foťákem po tréninku ninjutsu uvelebila na strahovské Show! v chumlu lidí a fotila holkám zadky od bláta. Opodál stála Vítova Katka, občas sme něco prohodily. Slušelo jí to a srala mě tím.


Ohlédla jsem se. Pár metrů za mnou stál K s nějakou holkou. Možná s tou, co s ní byl na plese. Psal že by chtěl hodit řeč, ale mně se najednou nechtělo. Srkala jsem pivo a dělala že nevidím. Kontrolovala jsem telefon. Nesháněl mě. Jakub se taky nehlásil a to bylo po šestý. Najednou mě Ivan s Katkou řekli, že už jdou a já zůstala na buzeráku pár minut sama. Nevěřila bych, že budu ráda i za její společnost.

Naštěstí jsem chytla nějaké jiné známé..Letce a Modela a na chvíli s nima hodila řeč. Pak jsem si sedla s Kurevníkem a jeho holkou a tak nějak neměla co, takže jsem se jim pokoušela udělat hezké portréty. Ale šlo mi to mizerně.

Zavolal mi Jakub..sešli sme se, procházeli se, pili pivo a já doufala, že nenatrefím na K. Vymyslela jsem, že skočíme pro deku a vodnici a vyvalíme se do trávy, souhlasil. U Máry v grilu jsem roztopila uhlík. Člověk se kterým jsem se vlastně už něco nakalila, ale vůbec si ho nevybavuju. Ani mi nedošlo, že už mám dávno společnou fotku s ním, Xterem a Letcem.. a že sme si myslím docela pokecali. Prostě ho ignoruju a nevedu v patrnosti. Zajímavý, že to tak někdy funguje. Roztopila jsem vodnici. Konečně snad i správně. Přišla jsem na způsob jak zabránit přepalování tabáku. S Jakubem jsme tam chvílema byli sami, chvílema někdo přišel. Objevila se moje exbydla. S Jakubem se znali, což bylo a zároveň nemělo bejt překvapivý. Jsou ze stejnýho města a chodili na stejnou fakultu. Když Jakub odešel, řekla mi o tom, že je pořád v kontaktu s K. a že mě pořád "dost řeší". Řekla o něm, že prohlásil, že mě nikdy neměl potkat. Že toho lituje a že to mělo být jinak.

V noci mi pak napsal dost divnou smsku, o tom že jsme se teda minuli. Odepsala jsem, že bysme se tedy měli sejít. Brzy.

Do půlky rozhovoru o K. se vrátil Jakub. Nechtělo se mi to probírat před ním, takže jsem konverzaci utla. Postěžovala si na Alfa, Exbydla řekla, že ho před chvílí potkala. Že ho potkává pokaždý, když přijede na SH.

Dál se večer vyvíjel víceméně normálně. Na dece se střídali lidi co jsem znala i neznala. Přišel Xter a Jakub řekl, že to je ten fenomenální Xter a byl na něj očividně zvědavej. Byla mu zima, Lůce taky, takže jsem skočila pro nějaký oblečení a deku. Zabalila jsem ho, a řekla mu, ať si tý deky váží, že je to moje tulicí deka. Že nemám medvěda, jen tuhle deku. Nedivila jsem se, že je mu zima. Oproti němu jsem kus špeka. Nevšimla jsem si, že je tak hubený, než jsem ho poprvý objala, když na sobě měl jen tričko. Přišlo mi, jako bych objala Lucii. O malinko větší Lucii.

Kluci dostali nápad, že budem dělat nějaký lumpárny. Navrhla jsem zalepit chodbu hedvábným papírem. Ultimátní by bylo, dokreslit tam perspektivu chodby. Nakonec jsme udělali v polovině chodby pavoučí síť. Myslím že Jakub na nás koukal docela nakřivo. Kolem jedný jsme se rozloučili a jel nočním autobusem na kolej.

Druhý den mi navrhoval ať se za ním zastavím. Nechtěla jsem. Bolela mě hlava, byla jsem unavená, nevěděla co dřív. V pátek jsem se probudila s migrénou a obrečela to. Pokaždý, když mě jen trochu pobolívá hlava, přemýšlím "jestli už je to tady zase", a doufám že ne. Strach ale paralizuje. A není příjemnej. Sbalila jsem raneček a jela domů. Bolela mě hlava a cestou jsem brečela. Přemýšlela jsem o Vítovi, o Xterovi, o K. o Jakubovi, o Alfovi, o Slovákovi a o tom, jaká to je jedna velká mizerie. Byla jsem smutná i doma. Nebyl tam Bíža. Máma jela na noční a nebylo mi dobře. Vlezl si ke mně pes. V noci jsem ho objímala a řvala jako želva.

Do neděle jsem se dala do kupy. Sepsala jsem pár anotací, ušila sukni, psala si se Slovákem, Bížovi zapíchla na hrobeček kytičku, obrala z koček klíšťata a najednou jsem zase jela zpátky.

Asi nejvíc jsem přemýšlela o K. O tom, proč to došlo, kam to došlo. Teď jsem ukončila konverzaci s exbydlou. Tvrdí, že mě má K. pořád rád a chtěl by to napravit. Jenže já už samosebou nechci a jsem někde jinde. Ona slečna je prý pouhou záplatou, že kdybych s ní mluvila, tak mi to dojde. Že je naivní a trochu hloupá, takže nevidí, jak moc s ní vyjebává. Já nevim. Nevidim do toho.

Ale dala jsem si dokupy to co mi říkal oTc, Lucie, Xter...a došlo mi, že přístup můj a K. byl dost rozdílný a nemohl dopadnout dobře. Já mu dala na začátku šanci a šla do toho po hlavě. On mi nedával zpočátku žádné šance a šel na to pomaleji než pomalu. V momentě kdy můj zájem začal klesat, jeho rostl. Navíc mě poznal v době, kdy jsem byla docela na kolenou. Xter mi po chvíli neskutečný romance a pobláznění řekl, že nic nebude, s Alfem jsem se rozešla, a on to nepobral a stále mi psal a ještě mi došlo, že jedinej, kdo ke mně kdy asi patřil byl Vít. Což byla i jedna z příčin tohto-víkendového pláče.

K. mi napsal, že se teda sejdeme v pátek. Nevím co mu mám říkat. Exbydla by byla nerada, kdyby se k němu dostalo, že žvanila. Já ani nevím jestli ho mám ráda, ale asi trochu jo, protože chci, aby se mnou přestal zaobírat a šel dál. Potkal nějakou mladou holku, co počká těch 8 let, bude s ním cestovat a pak s ním bude mít ty dva kluky, co by tak hrozně chtěl. Já to nejsem a nechci být.

Slovák...jediný posun - řekl, že nechce na doktorské studium do Bratislavy. Plánovaný víkend jsem sama zrušila. Pojedu do archivu, místo toho.

Právě teď, v tuhle chvíli vedle mě sedí Letec. Přišel s lahví vína. Dělá do školy, já píšu tenhle nesmysl. S každým lokem jsem uvolněnější. A jsem ráda že tu je.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Věřit či nevěřit?

Život jako počítačová hra

Proč chodí architekti v černé?