Všechno na svém místě

Dneska dopoledne mě napadlo, že by možná lidem v mým okolí bylo líp, kdybych se nenarodila, nepřežila některou ze svých eskapád, nebo něco takovýho.

K. jsem se snažila spíš vůbec nekontaktovat. Pak jsem ho odbyla. A kupodivu, hned se po ICQ intenzivně věnoval bydle. A ta měla radost, radost, radost. Kdybych nebyla, nemuselo by stát to co se dělo minulý dva tejdny.

Na druhou stranu, hrozně mě potěšilo, když mi dneska kamarádka, co jí její kluk napsal, že potřebuje být chvíli sám, volala, že se díky mně a tomu že se mi mohla vypovídat cítí líp. Klidně. Že jí hrozně pomohla knížka co jsem jí doporučila.

Totiž..

V pondělí dopoledne jsem se jí zeptala jak se jí daří s tím jejím a řekla že doufala že se nezeptám. Vyprávěla mi ve zkratce co se děje, a nebylo to moc optimistický.

Večer mi zavolala a brečela v telefonu. Neváhala jsem a rozjela se za ní do Modřan. Jel se mnou X. Zeptala jsem se ho, jestli se nechce projet (jen) na Karlák a jel se mnou až někam do Modřanský rokle, což bylo o jednu zastávku dál než jsem měla vystoupit. Cestou mě "tejral" tím, že třeba přiblížil svou tvář k mojí a pak cuknul. Zeptal se mě, jestli mi moc nemotá hlavu. Zarazilo mě to. Pak sme stáli kdesi v pustině a čekali na tramvaj zpátky.

Odnesl mě pár metrů k zastávce. Hrozně jsem se smála. A přemýtala o tom motání hlavy. 

Přestala jsem chápat co se posledních pár dnů děje. Mám v hlavě dobrej zmatek. Do toho si Alf založil facebook a přidal si mě. Váhala jsem. Mám ten profil vyčistit? Nakonec jsem to neudělala a odklikla ho. 

A dneska jsem zas byla pohromadě s K. a bydlou a do toho přišel X. a jeho spolubydla a přišly narážky na to, kde jsem byla ráno, a že zapírám a já se chtěla otočit a utýct a nikoho nikdy nevidět.

Viděla jsem dneska i Alfa. On viděl mě. S X. Teď mi Alf dokonce píše. Že mě viděl. Je to hroznej nezvyk.

Jsem mimo. Teď přišla i bydla, sama. Že je K. divnej. Možná si po tom co mě viděl, řekl, že sme všechny děvky a nestojí to za nic. Možná si neřekl vůbec nic a je v něm stále stejný prázdno, o jakým mluvil posledně.

Zpět ke kamarádce co se ještě nerozešla, ale k rozchodu se u ní (podle ní) schyluje: Seděly jsme na lavičce. Vyprávěla, o co všechno přijde, jak se bojí, jaký ten rozchod bude mít vliv na postavení jejího otce v práci, jak už nikomu nebude říkat ty roztomilý slova, jak ty pozitivní vlny vztahu se už nikdy nezopakujou, jak..

Nevěděla jsem co jí říct, tak jsem jí jen sdělovala svoje zkušenosti z rozchodu. Jak přijde šok, citová prázdnota, jaký je dívat se na fotky, flasbacky..když je nejmíň čekáš.

Spala jsem u ní. Večer šla do postele snad docela klidná. Ráno jsem si od ní převzala notebook, který se jí rozbil a jela na Strahov. Těšila jsem se na X., až ho potkám ve škole. Moc jsem se nevyspala, hodina mi odpadla, takže jsem se uvelebila na gauči v respiriu a usnula.

Šli jsme na jídlo, na výstavu motýlů..a tam mě v tom nádherným prostředí skleníku objal a políbil. A pak zase..a zase.. a všechno bylo tak zvlášně nádherný. Večer opravil ten rozbitý notebook (já věděla že si poradí), šli jsme do kina a pak mě lákal k nim na pokoj a já nechtěla. Šla jsem k sobě a napsala mu, ať mě ráno prozvoní, že se přijdu dospat, až jeho spolubydla vypadne.

Zdálo se mi u něj o mučení malých koťátek.

...

Dneska na akci..

Jsem to s tou fialovou přehnala

Nejsilnější muže viděla

Na zadky holkám koukala

A pak tam sama zůstala.

Seděla jsem na zemi s klobásou. Koukal na mě K. a vedle mě seděl X. Spára v asfaltu mi přišla jako propast. Představovala jsem si tam lávu. Kdo neskákal přes lávu mezi dvěma křeslama, nebyl malej, napadlo mě.

Přemýtala jsem o tom, jak něco bolí, něco ne. Jak je mi všechno tak nějak jedno.

O pár hodin později jsem stála na buzeráku sama, poslouchala Imodium, pobrukovala si s colou v jedné, cigárem v druhé ruce "Co bude dál, co bude dál.." a ta propast s lávou byla všude kolem mě. Ostatní lidi byli jakoby pryč a já tam stála jak na nějakým ostrůvku. A sama se sebou jsem na tom ostrůvku měla hrozně plno. Za dnešek a včerejšek jsem na diplomce neudělala ani čárku. Fuj já. Ten ostrůvek se se mnou měl zřítit dolů.

Teď jsem si po dlouhý době pustila Radiohead a Khoibu. 

So alone, on empty scene.